• Blog / Imunitní deník #30

    Národní muzeum loni rozjelo novou kampaň, aby nalákalo návštěvníky do svých expozic Dějiny 20. století nebo Zázraky evoluce. Nejviditelnější částí je upoutávka, která v českých televizích na výstavy ke konci roku opět láká v hávu kostýmního historického videoklipu. Za doprovodu stylizované písně „Bejvávalo dobře“ představuje temnou vizi naší minulosti, a to doslova i volbou odstínů…

  • Blog / K metodologii příčné vědy

    Charakteristickými rysy současného akademického světa jsou fragmentace a rozhojňování oborů. Lze začít z jakékoliv strany: máme tu mediální studia, studia nových médií, žurnalistická studia, televizní studia, rozhlasová studia či filmová studia, vedle toho rovněž sociologii, psychologii či historii médií. Aby toho nebylo málo, do všech těchto oblastí zasahují rovněž komunikační studia, kulturální studia. Hovoří se…

  • Blog / Imunitní deník #10

    Je zcela přirozené, že v nových situacích, na něž umělci nebyli připraveni a jsou jimi nuceni upravit svoje chování a způsoby tvorby, hledají tvůrci i nová slova a vyjádření. Tento jev sám o sobě příliš zajímavý není; pozoruhodné však je jakým způsobem svůj slovník obohacují a jak slova používají. Moderní umělci sahají ve zvýšené míře…

  • Blog / Duchovní anarchismus malého filozofického exilu

    Vžijme se do situace, kterou nám předložil Kryštof Zanussi ve Struktuře krystalu. Fyzik Jan pracuje v odlehlé vsi na meteorologické stanici se svojí ženou, obklopen knihami a tichým myšlením. Světácký kariérista Marek za ním přijíždí, aby jej vytáhl z nory zpět do univerzitního života. Důležité jsou chvíle, kdy berou do rukou knihy, kdy hovoří o…

  • Blog / Proč je pro radikálnost třeba humanistické velkomyslnosti

    Na začátku roku internetem koloval tvít doktorandky historie na Oxfordu Grace Mallon: “Doktorandka, 2020: Zde je omezený argument, jenž jsem vytvořila na základě let specializovaného výzkumu. Snad je to OK. Filozofský týpek, 1770: Tady jsou nějaké myšlenky, které mě napadly ve vaně. Představují univerzální a samozřejmé zákony. PORAŽ MĚ!” Pomineme-li rovinu očividné studentské recese, nesmírně vtipně a…

  • Teorie / Být pomalí jako želvy: k vědě symbiotické a pluralitní

    „Podobně jako přírodní vědci ztratili důvěru části společnosti, která se přiklonila k různým konspiračním teoriím a neopodstatněným afektům s potenciálně tragickými následky, globální společnost aktivně vyjednává o jevech spojených s náboženskými lidmi, jako je terorismus, identita a nacionalismus, práva žen či svoboda projevu. Domnívám se, že ani my nemáme důvěru lidí stojících mimo akademickou sféru,…

  • Blog / Zpověď akademického snivce

    Pořád se mně převaluje v mysli teze, kterou jsem četl minulý víkend v příloze Lidových novin. V rozhovoru, který v ní vyšel, slovenský filozof Miroslav Marcelli – první překladatel Foucaulta v Československu – prohlásil o Dějinách šílenství: „Ta kniha, když ji Foucault psal, rezonovala více v nefilozofických kruzích než v akademické obci. Ostatně nevznikla ani na…

  • Blog / Chronické neduhy akademie je třeba léčit

    Petr Kamberský se ve svém Chlívku v sobotních Lidových novinách (2. 3. 2019) zastává plagiátora Martina Kováře (připomeňme, že o jeho plagiátorství panuje v akademickém prostředí shoda a byl uznán viným i institucionálně v řádném jednání). Prý dost na tom, že musel skončit jako prorektor a odejít z historického oboru na přední české univerzitě. “Jakobíni” údajně lační po…

  • Blog / Jak obnovit důvěru vě vědu

    Používání slova “postfaktická doba” (z tohoto slovního spojení mi naskakuje kopřivka – ale to je na jinou úvahu) často obsahuje obvinění, že svět sešel z přímé stezky osvětlené lucernami expertů. Vědci jako by byli strženi z piedestalu garantů pravdy a stávají se cíli útoků. Příkladem kuriozním může být hnutí vyznavačů teorie ploché Země, jehož stoupence nalezneme…