věda
Blog / K metodologii příčné vědy
Charakteristickými rysy současného akademického světa jsou fragmentace a rozhojňování oborů. Lze začít z jakékoliv strany: máme tu mediální studia, studia nových médií, žurnalistická studia, televizní studia, rozhlasová studia či filmová studia, vedle toho rovněž sociologii, psychologii či historii médií. Aby toho nebylo málo, do všech těchto oblastí zasahují rovněž komunikační studia, kulturální studia. Hovoří se také o politické ekonomii komunikace či médií a mediální výchově, a to zcela vynechávám umělecké Read More
Blog / Imunitní deník #10
Je zcela přirozené, že v nových situacích, na něž umělci nebyli připraveni a jsou jimi nuceni upravit svoje chování a způsoby tvorby, hledají tvůrci i nová slova a vyjádření. Tento jev sám o sobě příliš zajímavý není; pozoruhodné však je jakým způsobem svůj slovník obohacují a jak slova používají. Moderní umělci sahají ve zvýšené míře do lexika různých vědeckých oborů – naposledy tak pronikl i do divadla pojem „remediace“. Posun Read More
Blog / Proč je pro radikálnost třeba humanistické velkomyslnosti
Na začátku roku internetem koloval tvít doktorandky historie na Oxfordu Grace Mallon: “Doktorandka, 2020: Zde je omezený argument, jenž jsem vytvořila na základě let specializovaného výzkumu. Snad je to OK. Filozofský týpek, 1770: Tady jsou nějaké myšlenky, které mě napadly ve vaně. Představují univerzální a samozřejmé zákony. PORAŽ MĚ!” Pomineme-li rovinu očividné studentské recese, nesmírně vtipně a koncentrovaně odráží poměry, v nichž se dnes nacházíme. I když si dovolím jej interpretovat asi Read More
Teorie / Být pomalí jako želvy: k vědě symbiotické a pluralitní
„Podobně jako přírodní vědci ztratili důvěru části společnosti, která se přiklonila k různým konspiračním teoriím a neopodstatněným afektům s potenciálně tragickými následky, globální společnost aktivně vyjednává o jevech spojených s náboženskými lidmi, jako je terorismus, identita a nacionalismus, práva žen či svoboda projevu. Domnívám se, že ani my nemáme důvěru lidí stojících mimo akademickou sféru, což lze doložit sílícími útoky na humanitní a společenské vědy. Tuto důvěru neobnovíme tím, že Read More
Blog / Zpověď akademického snivce
Pořád se mně převaluje v mysli teze, kterou jsem četl minulý víkend v příloze Lidových novin. V rozhovoru, který v ní vyšel, slovenský filozof Miroslav Marcelli – první překladatel Foucaulta v Československu – prohlásil o Dějinách šílenství: „Ta kniha, když ji Foucault psal, rezonovala více v nefilozofických kruzích než v akademické obci. Ostatně nevznikla ani na půdě univerzity, což bylo myslím v prospěch toho textu.“ V akademickém prostředí se, pokud vynechám Read More
Blog / Chronické neduhy akademie je třeba léčit
Petr Kamberský se ve svém Chlívku v sobotních Lidových novinách (2. 3. 2019) zastává plagiátora Martina Kováře (připomeňme, že o jeho plagiátorství panuje v akademickém prostředí shoda a byl uznán viným i institucionálně v řádném jednání). Prý dost na tom, že musel skončit jako prorektor a odejít z historického oboru na přední české univerzitě. “Jakobíni” údajně lační po krvi a chtějí mu upřít i právo na výuku na méně významném postu. Kamberský nejspíše vůbec Read More
Blog / Jak obnovit důvěru vě vědu
Používání slova “postfaktická doba” (z tohoto slovního spojení mi naskakuje kopřivka – ale to je na jinou úvahu) často obsahuje obvinění, že svět sešel z přímé stezky osvětlené lucernami expertů. Vědci jako by byli strženi z piedestalu garantů pravdy a stávají se cíli útoků. Příkladem kuriozním může být hnutí vyznavačů teorie ploché Země, jehož stoupence nalezneme všude kolem Zeměkoule, jak praví známý vtip. Už méně úsměvný je pak boj o smysl Read More