Blog
28 listopadu, 2022
Národní muzeum loni rozjelo novou kampaň, aby nalákalo návštěvníky do svých expozic Dějiny 20. století nebo Zázraky evoluce. Nejviditelnější částí je upoutávka, která v českých televizích na výstavy ke konci roku opět láká v hávu kostýmního historického videoklipu. Za doprovodu stylizované písně „Bejvávalo dobře“ představuje temnou vizi naší minulosti, a to doslova i volbou odstínů v barevném ladění snímku. Bombardování, kruté trhání zubů kovářem nebo bičování čarodějnic je prodchnuto sivým Read More
23 listopadu, 2022
Bruno Latour do své knížky o teorii aktérských sítí („ANT“)1 vložil pozoruhodný dialog, situovaný do konzultace studenta s profesorem. Když jsem jej před asi deseti lety četl poprvé, přiznám se, že jsem jen matně pochopil, že Latourovým cílem je rozbít vědeckou fascinaci rámečky, tedy tím, co nazýváme framework – všezahrnujícími teoriemi, které si volíme na začátku výzkumu, abychom vyložili, tedy interpretovali a vysvětlili skutečnost. Poněkud staromilsky věřím, že dobré dílo Read More
4 června, 2022
Na pozdvižení kolem „nerůstových“ požadavků především divadelníků lze pozorovat více symptomů toho, v čem je současná kultura už někde ve svých základech porouchaná a bezduchá, ale zde bych chtěl učinit pouze krátkou poznámku k tomu, co se mi jeví jako jádro celého problému. Těžiště nepřiměřeností, které povedou nejen k neporozuměním, konfliktům, ale pravděpodobně i ke štěpení v rámci infrastruktury české kultury, se projevuje nejen v onom dopise ministrovi, ale i Read More
7 května, 2022
Nezapomeňme ovšem, že umění je od slova umět, jež pochází ze slovanského um, odkazujícího pravděpodobně k bdělosti, schopnosti učinit cosi, „být bdělý k něčemu“ – v jazykových dějinách slova dlí poznání, že aby člověk mohl něco „umět“, musí brzy ráno vstát z postele hotov k práci. Jen ten, kdo je po ránu svěží, odpočatý, dokáže s bystrou myslí a plnou silou svých rukou dělat. Alespoň to naznačuje Machkův Etymologický slovník Read More
7 května, 2022
Největší lidské bolesti – nemoc, hlad, vyhnanství, nechtěná samota. Základní lidské potřeby – čistý vzduch a prostředí, jídlo, střecha na hlavou a sdílení s druhými. Lidská důstojnost povstává z toho, že dokážeme s důvěrou hledět nejen na nejbližší dny, ale i týdny a roky, a vědět, že budeme moci žít, pracovat, milovat. Vlastně toho není moc, a přece je to pro člověka v globálním světě pořád luxus. Chlácholíme se, že Read More
28 dubna, 2022
Angažované umění touží po sociální změně. Problém: jaký vztah má umění jako profese k revoluční epoše? Tři citáty, které pro takovou úvahu lze využít: „Myslitelé, básníci a umělci neslouží užitku, ale přepychu nebo náboženství. Dnes nelze odpovědět na otázku, co je vhodné: zda se v socialistické obci tito vznešení lidé, jichž je vždy jen několik, se budou dobře věnovat produktivní práci a očekávat za náboženství nebo přepych [jenž poskytnou společnosti] Read More
26 dubna, 2022
Loni vyšla knížka britského profesora veřejné správy Generace (v USA vyšlo jako Generační mýtus).[1] Vyvolala odezvu v zahraničním tisku, u nás se o ní psalo v Deníku N nebo na webu Seznam Zprávy. Duffyho ústřední argument je jednoduchý: koncept generace (ať už je X, Y, Z nebo jakákoliv jiná) sám o sobě nevysvětluje sociální změny, vedle toho je třeba vzít v úvahu například i skutečnost, že všichni procházíme nějakými generačními Read More
22 dubna, 2022
Zaujala mne jedna část propagačního rozhovoru s režisérem Ivanem Burajem, který má na svých internetových stránkách ústecké Činoherní studio: Otázka: Vzhledem k tomu, co se právě děje na Ukrajině, mi hodně lidí říkalo, že má problém dělat dál divadlo a cítí se provinile, že se nevěnují přímé pomoci. Jak tohle vidíš ty? Odpověď: Z několika mála svých dobrovolnických zkušeností jsem si odnesl poznání, že existují dva druhy pomáhání. První je takový impulzivní, emočně Read More
20 dubna, 2022
„Sloganizace nemůže být součástí revoluční praxe právě proto, že je součástí praxe nadvlády,“ píše Paulo Freire ve své Pedagogice utiskovaných – resp. uvádí slovo sloganizace vedle reglementace, manipulace a předepisování.[1] Proč jsou tyto praktiky neslučitelné s osvobozením utiskovaných? Protože je zbavují jejich vlastní praxe, tedy možnosti reflektovat jednání a určovat je vlastní slovy, myslet vlastními myšlenkami. Pokud nám leží na srdci svoboda těch, kteří ji doposud neměli, tvrdí Freire, musíme Read More
20 prosince, 2021
Lze nalézt hned několik důvodů, proč máme i přes tlak pandemie či environmentální krize takový problém vzdát se mobility. A to i přesto, že v obou případech by menší pohyb zboží a lidí přispěl významným způsobem k řešení (ať už vzhledem k možnostem šíření viru, ekologické zátěži plynoucí z dopravy i výstavby její infrastruktury apod.). Za prvé je samozřejmě mobilita minimálně od sedmdesátých let dvacátého století principiálně spojena s ekonomickým Read More
