Na scenáristice nás vychovávali důsledně v tradičním duchu české umělecké kinematografie, tedy v přesvědčení, že všechny otázky filmové produkce, publika či vztahu díla ke společnosti jsou buď podružné, anebo slouží pouze jako inspirace pro svrchovaného tvůrce. Tento pohled ústil do někdy i nahlas vyřčeného, ale většinou spíše jen mlčky sdíleného odmítání všeho vědeckého zkoumání filmu, … Read More
Kempenský píše: „Neodloučí-li se kdo zcela ode všech tvorů, nemůže se volně obírati věcmi božskými.“ (kn. III, kap. 31) Tato kierkegaardovská myšlenka „odstoupení ze světa“ není jen mystickým krédem, ale je přítomna v každé představě o životě duchovním, který vychází z křesťanství. Čtenáři Martina Bubera však dobře ví, že právě tohle je problém existenciálně orientovaného … Read More
Stále ještě podceňujeme vztah, jenž si mohou lidé vypěstovat k událostem, jež zažili, předmětům svého zájmu nebo k práci. V epoše, která uvolnila individuum ze svazku s pracovním místem a umožnila alespoň pro kosmopolitní část společnosti velmi pružně měnit zaměstnání, je vztah k práci podoben novozákonní události: v náhlém okamžiku uvědomění měšťan opouští dosavadní povolání, … Read More
Dvě náhodně spojité události: Vít Klusák jde na polévku s Andrejem Babišem mladším a náhodou se přichomejtnou k zahájení kampaně ANO. Babišův syn haleká na otce, Klusák to natočí na telefon, krátké video mizerné sdělnosti obletí česká média. Vedle toho: čtu noviny, v nich rozhovor s Erikou Hníkovou, která nyní uvádí svůj poslední film o … Read More
V lidovkách jsem četl článek, že na smíchovském nádraží ožívá “duch undergroundu.” To mě zaujalo, ale než jsem se začal radovat, článek jsem dočetl. V zásadě reklamní text upozorňující na otevření nádražní restaurace v péči šéfkuchaře Tomáše Záhorského, známého z obrazovek TV Prima měl s undergroundem společné jen to jedno slovo – ostatně stejně jako … Read More
“Každý má právo být, čím chce.” V článku o obtěžování žen tuto větu vyřkla nějaká poradkyně, jejíž úmysly myslím byly zcela bohulibé. Přesto mě tvrzení zaskočilo. Kdyby znělo: “Každý má právo hledat si svou cestu,” pravděpodobně bych je přešel a už se k němu nevracel. Ale nad myšlenkou, že je lidským právem být tím, čím … Read More
Problémem současné české levice je, že ztratila srozumitelnost své řeči. Přejímáním cizích pojmů jako „prekarizace“, „politika identit“ či nově „gig economy“ prohlubuje svůj elitářský jazyk, protože vyjadřuje problémy, které se bytostně dotýkají nižších sociálních vrstev, pojmy stvořenými vrstvami vyššími. I když mnohé z těchto slov mají svůj odborný význam a v určitých situacích je smysluplné … Read More
Je zcela přirozené, že v nových situacích, na něž umělci nebyli připraveni a jsou jimi nuceni upravit svoje chování a způsoby tvorby, hledají tvůrci i nová slova a vyjádření. Tento jev sám o sobě příliš zajímavý není; pozoruhodné však je jakým způsobem svůj slovník obohacují a jak slova používají. Moderní umělci sahají ve zvýšené míře … Read More
Vžijme se do situace, kterou nám předložil Kryštof Zanussi ve Struktuře krystalu. Fyzik Jan pracuje v odlehlé vsi na meteorologické stanici se svojí ženou, obklopen knihami a tichým myšlením. Světácký kariérista Marek za ním přijíždí, aby jej vytáhl z nory zpět do univerzitního života. Důležité jsou chvíle, kdy berou do rukou knihy, kdy hovoří o … Read More
Otázka, zda by dnes mohl vzniknout seriál pro mládež, jako byli Návštěvníci Oty Hofmana a Jindřicha Poláka, nemá pouze nostalgickou hodnotu. Vědecká fikce, která se v československém prostředí míchala s populární kulturou pro děti a mládež (nakonec i Součkovi Slepí ptáci vyšli jako četba pro základní školy), v poválečném období cirkulovala kolem otázky budoucnosti světa … Read More
Stanisław Lem v roce 1959 napsal povídku Exodus. Je to krátký záznam konverzace dvou mladých přátel, Tomka a Mata, o velkém spiknutí mimozemské civilizace. Tomek svému kamarádovi vysvětluje, že už před sto lety mimozemšťané vysadili na Zemi agenty nerozeznatelné od lidí, jejichž úkolem bylo dostat se do vedoucích pozic a rozpoutat globální válku. Tak útočníci … Read More
V krizi se odhalují mechanismy demokratického řízení. Ve skutečnosti totiž nereprezentují společenskou debatu, ale spíše účinnost různých silových strategií sociálních a ekonomických skupin, které prosazují své zájmy. Typicky to lze vidět u boje o to, kdo má být přednostně očkován proti COVID-19. Vzhledem k nedostatku vakcín a tomu, že stále ještě není naočkována velká část … Read More
V televizi dávají Na kus řeči, už skoro dvě desetiletí starou talkshow s herci. Národní bard Miroslav Donutil, jehož popularita dodnes nepohasla, klábosí s Jiřinou Bohdalovou a Simonou Stašovou, všechno ikonami jedné herecké generace. Pozoruhodné není, že se takový pořad dnes vysílá: nakonec Bohdalová má jubileum, jak televize pořád připomíná. Upoutala mě nepokrytost, s níž … Read More
Zatímco na začátku očkování bylo možné číst v tisku a na internetu obavy z nedostatečné prověřenosti vakcíny proti nemoci COVID-19, mám dojem, že v posledních týdnech jsou pro lidi i velkou část žurnalistů a politiků tématem číslo jedna především krevní sraženiny. I když odborníci upozorňují, že toto riziko je při očkování výrobkem firmy AstraZeneca nesrovnatelně … Read More
Otázku kolik peněz má společnost dávat ze společné pokladny na divadla nelze řešit jen na základě povrchní floskule, že divadla jako kulturní instituce jsou pro společnost nezbytná. Zdroje jsou vždy vzácné, a i když máme prozatím výhodu v tom, že naše země patří do nejvyspělejší části světa, je třeba o rozdělování bohatství, jež nám ještě … Read More
Sledovat diskuze nad žurnalistikou mezi lidmi, kteří jsou k ní buď pevněji či volněji navázáni, je nejzajímavější právě ve chvílích krizí. S tím, jak ta pandemická přestala být šokující, do ní zapouzdřené problémy se uvolňují a bouchají ve veřejné sféře jako dětské petardy. A to s různou mírou zásahu do lidu, jenž se pravděpodobně o … Read More
Přiměřeně absenci větší společenské diskuze o potřebě umění, k níž vedlo uzavření divadel, testují divadelníci různé režimy toho, jak o sobě hovořit. Všechny jsou motivovány pudem sebezáchovy, jenž cynik shrnuje takto: jak vás drazí spoluobčané v éře Netflixu, HBO a YouTube přesvědčit, že vám divadlo chybí? V hloubi přirozeného instinktu se skrývá obava. Potřebuje vůbec … Read More
Skutečnost, že se vlivem pandemie podstatná část pracovního i školního provozu přesunula do prostředí digitálních médií, bude živit naši obrazotvornost a hovory ještě hodně dlouho. Jedno je jasné už nyní: nedobrovolný sociální experiment nám umožňuje promýšlet, jak vypadá veřejný prostor, je-li téměř plně digitalizován. Konference, přednášky, autorská čtení, prezentace i porady na internetu doznávají proměny, … Read More
Diváci Otázek Václava Moravce si pravděpodobně již zvykli na to, že někteří hosté moderátora oslovují „pane doktore“, aniž by on sám proti tomu cokoliv namítal. Ostatně doktorát Moravec skutečně získal a sám tu a tam některého ze svých hostů osloví „pane docente“ anebo „pane profesore“. Dalo by se říci, že jde o zcela samozřejmou výměnu … Read More
U příležitosti padesátých narozenin židovského novináře a pražského rodáka Roberta Weltsche (1891–1982) napsal v roce 1941 Martin Buber krátký příležitostný text, v němž vyjadřuje svoji představu o roli novináře ve společnosti. „Skutečný publicista“ je cenný proto, že „je schopen a povolán pochopit, vylíčit a vyložit měnící se dějinné situace své doby, velké i malé, jakožto … Read More