Blog / Utajený šéf

Platí-li, že západní společnost v posledních desetiletích přešla od nerovnosti k nesouměřitelnosti, Utajený šéf tento fakt názorně ukazuje. Aby mohl sestoupit mezi své zaměstnance, manažer si nasazuje dokonalou masku, pod níž se ztrácí nejen jeho identita, ale v mnoha případech rovněž jeho schopnosti. Zvláště v manuálních profesích se nejednou jeví jako ňouma, nešika a přetrhdílo, aby se v závěru pořadu jako … Read More

Blog / Dámský gambit

Velké finále seriálu Dámský gambit přináší velkolepý obraz vítězství v týlu geopolitického nepřítele Ameriky, který by mohl být srovnatelný s vítězstvím Rockyho Balboy nad Ivanem Dragem. Nakonec novela Waltera Tevise, podle níž byla minisérie natočena, vyšla v osmdesátých letech, v době, kdy se to nebezpečnými Sověty v americké kinematografii jenom hemžilo. Jenže Borgov, s nímž se Beth Harmon utkává podle zásady triády nejprve … Read More

Blog / Je kultura nezbytná? (Otázka divadelní)

Je kultura nezbytná? Otázka se jeví jako ryze řečnická, neboť dobré mravy velí odpovědět automaticky ano. Je možné si vůbec představit společnost bez kultury? To je ale právě ta zrada. Neboť co se myslí kulturou? V zásadě můžeme hovořit o dvou skupinách významů, jež se s tímto slovem spojují. To první pojetí, idealistické, klade důraz na „ducha pronikajícího“ … Read More

Blog / Intelektuál, oběť a nadhodnota

Četl jsem recenzi, v níž sociálně orientovaný pisatel odmítnul angažované dílo s tím, že je příliš „populární“ a nedostatečně komplexní a že čeká, kdy už konečně přijde něco intelektuálně náročeného, co „změní paradigma“. Neuvádím konkrétnější informace k tomuto textu, protože mi nejde o osobní při (v níž ani žádný zájem nemám), ale spíše o obecnější poznatek. Jako intelektuálové … Read More

Blog / Levicový intelektuál, pravicová vláda

Problém, nakolik levo-pravé rozdělení politického spektra má smysl, lze nahlédnout i z hlediska toho, jak tato slova fungují ve veřejném diskurzu. Pro tuto analýzu jsem si vybral ustálená slovní spojení (kolokace), která se nacházejí v českém jazykovém korpusu (SYN v. 8) s převahou publicistiky v poslední dekádě, v nichž se spojuje s nějakým dalším slovem adjektivum „levicový“ či „pravicový.“[1] Vycházím přitom z předpokladu, … Read More

Blog / Hoře(kování) politického bezdomoví

Bez domova lze být na mnoho způsobů. Společnost se většinou zajímá především o bezdomovectví materiální, méně už o sociální. Václav Bělohradský v Salonu[1] připomněl, že můžeme být i bezdomovci kulturními – konečně marketing obírá o domov i subkultury a kontrakultury a mění je v lákadla „svobodného“ životního stylu. Avšak Bělohradský nemá na mysli tento druh bezdomovectví, kdy se … Read More

Blog / Ke struktuře divadelního pole III. : Vztah ocenění a festivalů

V hypotetickém modelu českého divadelního pole jsem doposud nezohledňoval existenci festivalů. To je chybou hned ze dvou důvodů – za prvé min. jeden sám uděluje pocty (…příští vlna/next wave…), za druhé samy festivaly generují specifický kapitál uznání, za třetí bude důležité prozkoumat vztahy tohoto festivalového kapitálu uznání a kapitálu uznání ocenění kritiků (ať už CAR/CDK … Read More

Blog / Dilema nad Orwellem

V nedělní podvečer jsem v televizi zachytil slova jedné z postav nějaké středoškolské komedie. Dívka prohlásila před svým učitelem, že novela 1984 je úplně jasný případ: je o totalitě, v níž diktátor utlačuje všechny obyvatele. „Na rozdíl od vás má alespoň vlasy,“ vmetla učiteli do tváře. Nezávisle na tom, jak důležité jsou vlasy pro ovládnutí světa či alespoň středoškolské … Read More

Blog / Ke struktuře divadelního pole II. : Ceny Divadelních novin a umělci

V další fázi explorativní práce na průzkumu kapitálu uznání jsem po Cenách A. Radoka a Cenách divadelní kritiky nakódoval a v základní, deskriptivní analýze vyhodnotil Ceny divadelních novin. Již na první pohled je zřejmé, že model divadelního pole bude třeba přehodnotit, především ve vztahu k tomu, zda mají být CDN přiřazeny pouze k „novému divadlu“, … Read More

Blog / Ke struktuře divadelního pole I. : Ceny A. Radoka a divadelní kritiky

Jestliže podle Bourdieua je studium uměleckého pole především studiem vztahů autonomní sféry a toho, jak pravidla pro utváření těchto vztahů historicky vznikají (čili „sociální dějiny procesu autonomizace“),[1] je třeba v prvním kroku pro porozumění pravidlům českého divadelního pole vymezit ústřední pozice a rekonstruovat jejich generativní procesy. To nám umožní i pochopit souvislosti mezi habitusem umělců (či … Read More

Blog / Dvě podoby divadelního boje a jedna podoba úniku

Spolu s pandemií se v komunikaci českých divadelníků začaly objevovat některé nové jevy, které stojí za pozornost. Vybraným podobám těch jarních jsem se věnoval v eseji, který právě teď vychází v anglickém čísle Slovenského divadla. V souvislosti s dalším omezování kultury ale divadla opět začala veřejně oslovovat své diváky, což mi přišlo škoda jen tak přejít. Udělal jsem si … Read More

Blog / Proč je pro radikálnost třeba humanistické velkomyslnosti

Na začátku roku internetem koloval tvít doktorandky historie na Oxfordu Grace Mallon: “Doktorandka, 2020: Zde je omezený argument, jenž jsem vytvořila na základě let specializovaného výzkumu. Snad je to OK. Filozofský týpek, 1770: Tady jsou nějaké myšlenky, které mě napadly ve vaně. Představují univerzální a samozřejmé zákony. PORAŽ MĚ!” Pomineme-li rovinu očividné studentské recese, nesmírně vtipně a … Read More

Blog / Kam zmizeli čeští filozofové v čase pandemie?

Soudě podle komentářů (psal o tom v Lidových novinách třeba Jaroslav Veis či Martin Zvěřina), přináší pandemie COVID-19 jisté pozitivum – návrat odborníků do rozhodování o našich vespolných záležitostech. V atmosféře posledních let, poznamenané vzrušenými debatami o očkování či environmentálních změnách, by to mohla být velmi dobrá zpráva (ač jistě přemýšlet nad vědeckými tvrzeními o … Read More

Blog / Zpověď akademického snivce

Pořád se mně převaluje v mysli teze, kterou jsem četl minulý víkend v příloze Lidových novin. V rozhovoru, který v ní vyšel, slovenský filozof Miroslav Marcelli – první překladatel Foucaulta v Československu – prohlásil o Dějinách šílenství: „Ta kniha, když ji Foucault psal, rezonovala více v nefilozofických kruzích než v akademické obci. Ostatně nevznikla ani na … Read More

Blog / Nemožný svět akcelerované mobility

Sedím ve vlaku jen kousek za Libní. Měl by jet, ale stojí – jinému vlaku před ním ruplo srdce a kolej je zablokovaná. Podle průvodčí se bude couvat zpátky na hlavní nádraží a odtud po vedlejší koleji k našemu cíli. Pozoruji z okna, u něhož sedím, morseovku vozů, které jedou do Prahy. Nedokážu si představit, … Read More

Blog / Pryč s politikou, sem s přírodou!

Umělecký kolektiv Club Real od loňského roku uskutečňuje projekt „parlamentu organismů“ (Jenseits der Natur – Volksherrschaft im Garten), založený na tak zvané „Všeobecné deklaraci práv organismů“, přijaté v Berlíně 2017 kolektivem Organisms Club. Úsilí umělců a umělkyň se nese v duchu environmentální kritiky antropocentrismu, čili zpochybnění výhradního nároku člověka na panství nad Zemí. V zahradě, v … Read More

Blog / Chronické neduhy akademie je třeba léčit

Petr Kamberský se ve svém Chlívku v sobotních Lidových novinách (2. 3. 2019) zastává plagiátora Martina Kováře (připomeňme, že o jeho plagiátorství panuje v akademickém prostředí shoda a byl uznán viným i institucionálně v řádném jednání). Prý dost na tom, že musel skončit jako prorektor a odejít z historického oboru na přední české univerzitě. “Jakobíni” údajně lační po … Read More

Blog / Jak obnovit důvěru vě vědu

Používání slova “postfaktická doba” (z tohoto slovního spojení mi naskakuje kopřivka – ale to je na jinou úvahu) často obsahuje obvinění, že svět sešel z přímé stezky osvětlené lucernami expertů. Vědci jako by byli strženi z piedestalu garantů pravdy a stávají se cíli útoků. Příkladem kuriozním může být hnutí vyznavačů teorie ploché Země, jehož stoupence nalezneme … Read More