neoliberalismus
23 ledna, 2023
„Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto sociálně transformačního programu usilujícího zároveň o sjednocení a osvobození člověka, společenství i přírody. Hledá „duchovní základy divadelního anarchismu“, radikální Read More
5 července, 2021
V lidovkách jsem četl článek, že na smíchovském nádraží ožívá “duch undergroundu.” To mě zaujalo, ale než jsem se začal radovat, článek jsem dočetl. V zásadě reklamní text upozorňující na otevření nádražní restaurace v péči šéfkuchaře Tomáše Záhorského, známého z obrazovek TV Prima měl s undergroundem společné jen to jedno slovo – ostatně stejně jako celý ten pochybný podnik, “nádražní tankovna”, která na historii místa chce jen parazitovat. Samozřejmě, je Read More
13 června, 2021
Vžijme se do situace, kterou nám předložil Kryštof Zanussi ve Struktuře krystalu. Fyzik Jan pracuje v odlehlé vsi na meteorologické stanici se svojí ženou, obklopen knihami a tichým myšlením. Světácký kariérista Marek za ním přijíždí, aby jej vytáhl z nory zpět do univerzitního života. Důležité jsou chvíle, kdy berou do rukou knihy, kdy hovoří o výzkumu, kdy sobě navzájem skládají účty jako vědci: Marek nedokáže pochopit, proč talentovaný přítel zůstává Read More
7 června, 2021
Otázka, zda by dnes mohl vzniknout seriál pro mládež, jako byli Návštěvníci Oty Hofmana a Jindřicha Poláka, nemá pouze nostalgickou hodnotu. Vědecká fikce, která se v československém prostředí míchala s populární kulturou pro děti a mládež (nakonec i Součkovi Slepí ptáci vyšli jako četba pro základní školy), v poválečném období cirkulovala kolem otázky budoucnosti světa s náznaky naděje, které ze poslední desetiletí vyprchaly. Dnes je mládež odkázána buď na dystopické Read More
29 ledna, 2021
Adornův Žargon autenticity měl velký význam v době, kterou zobrazuje: v poválečném průmyslovém Německu, které se snažilo vyrovnat nezpracované dědictví národního socialismu a plný rozvoj racionální instrumentality průmyslové epochy, která je s korporativistickým duchem fašismu vnitřně spřízněna a vyrůstá z paradoxů liberálního hospodářského myšlení. Všude v západním světě bylo na postupu existencialistické myšlení, a to spíše ve své odlehčené podobě (jejímž výstavním příkladem byl Jean-Paul Sartre). Adorno se zaměřuje na Read More
17 října, 2020
Spolu s pandemií se v komunikaci českých divadelníků začaly objevovat některé nové jevy, které stojí za pozornost. Vybraným podobám těch jarních jsem se věnoval v eseji, který právě teď vychází v anglickém čísle Slovenského divadla. V souvislosti s dalším omezování kultury ale divadla opět začala veřejně oslovovat své diváky, což mi přišlo škoda jen tak přejít. Udělal jsem si proto následující pracovní analýzu „otevřených dopisů“. Vzal jsem texty tří divadel (nadále je označuji jako Read More
