Jan Motal

Centrum pro mediální etiku a dialog
KMSŽ FSS MUNI
https://www.medialnietika.cz

ORCID 0000-0001-6124-6686
E-MAIL honza.motal@gmail.com
twitter
researchgate

radikalita a dialog

bourdieu

Blog / Hoře(kování) politického bezdomoví

Bez domova lze být na mnoho způsobů. Společnost se většinou zajímá především o bezdomovectví materiální, méně už o sociální. Václav Bělohradský v Salonu[1] připomněl, že můžeme být i bezdomovci kulturními – konečně marketing obírá o domov i subkultury a kontrakultury a mění je v lákadla „svobodného“ životního stylu. Avšak Bělohradský nemá na mysli tento druh bezdomovectví, kdy se lidem seberou znaky jejich sebevyjádření a jsou vřazeny do spotřebitelského cyklu. Na dějinách dvacátého století Read More

Blog / Ke struktuře divadelního pole III. : Vztah ocenění a festivalů

V hypotetickém modelu českého divadelního pole jsem doposud nezohledňoval existenci festivalů. To je chybou hned ze dvou důvodů – za prvé min. jeden sám uděluje pocty (…příští vlna/next wave…), za druhé samy festivaly generují specifický kapitál uznání, za třetí bude důležité prozkoumat vztahy tohoto festivalového kapitálu uznání a kapitálu uznání ocenění kritiků (ať už CAR/CDK či CDN). V následující pilotní analýze jsem nakódoval poslední dekádu divadelního festivalu v Plzni (volba Read More

Blog / Ke struktuře divadelního pole II. : Ceny Divadelních novin a umělci

V další fázi explorativní práce na průzkumu kapitálu uznání jsem po Cenách A. Radoka a Cenách divadelní kritiky nakódoval a v základní, deskriptivní analýze vyhodnotil Ceny divadelních novin. Již na první pohled je zřejmé, že model divadelního pole bude třeba přehodnotit, především ve vztahu k tomu, zda mají být CDN přiřazeny pouze k „novému divadlu“, či i k „tradičnímu“ – viz dále. Odlišná struktura kategorií (alternativní/taneční/hudební/činoherní divadlo) i distribuce ocenění Read More

Blog / Ke struktuře divadelního pole I. : Ceny A. Radoka a divadelní kritiky

Jestliže podle Bourdieua je studium uměleckého pole především studiem vztahů autonomní sféry a toho, jak pravidla pro utváření těchto vztahů historicky vznikají (čili „sociální dějiny procesu autonomizace“),[1] je třeba v prvním kroku pro porozumění pravidlům českého divadelního pole vymezit ústřední pozice a rekonstruovat jejich generativní procesy. To nám umožní i pochopit souvislosti mezi habitusem umělců (či institucí) a pozicemi, které zastávají (a proč z nich mizí, pokud mizí dříve, než zaniknou). Myšlenkou, Read More

Blog / Dvě podoby divadelního boje a jedna podoba úniku

Spolu s pandemií se v komunikaci českých divadelníků začaly objevovat některé nové jevy, které stojí za pozornost. Vybraným podobám těch jarních jsem se věnoval v eseji, který právě teď vychází v anglickém čísle Slovenského divadla. V souvislosti s dalším omezování kultury ale divadla opět začala veřejně oslovovat své diváky, což mi přišlo škoda jen tak přejít. Udělal jsem si proto následující pracovní analýzu „otevřených dopisů“. Vzal jsem texty tří divadel (nadále je označuji jako Read More