Adornův Žargon autenticity měl velký význam v době, kterou zobrazuje: v poválečném průmyslovém Německu, které se snažilo vyrovnat nezpracované dědictví národního socialismu a plný rozvoj racionální instrumentality průmyslové epochy, která je s korporativistickým duchem fašismu vnitřně spřízněna a vyrůstá z paradoxů liberálního hospodářského myšlení. Všude v západním světě bylo na postupu existencialistické myšlení, a to […]
„Morální většina“ vyrazila do útoku na Českou televizi a zdá se, že má naději na úspěch. Doufejme, že jen dočasný a částečný. Abychom tento boj o nezávislost média veřejné služby mohli vyhrát, musíme opustit falešnou představu o boji dobra se zlem, k němuž často sklouzávají sami novináři a politická opozice. Česká televize není panenská lilie a její kritici nejsou partička směšných loutek. I když se může jako […]
Bez domova lze být na mnoho způsobů. Společnost se většinou zajímá především o bezdomovectví materiální, méně už o sociální. Václav Bělohradský v Salonu[1] připomněl, že můžeme být i bezdomovci kulturními – konečně marketing obírá o domov i subkultury a kontrakultury a mění je v lákadla „svobodného“ životního stylu. Avšak Bělohradský nemá na mysli tento druh bezdomovectví, kdy se […]
The essay presents the thesis that despite their activist tradition, Czech theatres abandoned any social criticism during the COVID-19 pandemic because they were unable to speak publicly about the structural conditions of the crisis (overtourism, mobility, etc.) and possibilities for change. The author argues that it is because the language of theatre professionals is nowadays […]
Pro Tvar (2/2020) jsem napsal esej o duchovním anarchismu, jenž je k dispozici pod odkazem níže. Usebrání je cestou k mystickému splynutí. Z hloubky pak lze čerpat plnokrevnou empatii čili porozumění trpícím, ať už jimi jsou všichni lidé, zvířata, či rostliny. Nejsme pouzí souputníci v utrpení, ale bratři a sestry, do nichž se otiskla stvořitelská […]