intelektuál
7 května, 2022
Největší lidské bolesti – nemoc, hlad, vyhnanství, nechtěná samota. Základní lidské potřeby – čistý vzduch a prostředí, jídlo, střecha na hlavou a sdílení s druhými. Lidská důstojnost povstává z toho, že dokážeme s důvěrou hledět nejen na nejbližší dny, ale i týdny a roky, a vědět, že budeme moci žít, pracovat, milovat. Vlastně toho není moc, a přece je to pro člověka v globálním světě pořád luxus. Chlácholíme se, že Read More
27 dubna, 2022
Esej představuje komentář k překladu textu Françoise Laruella „O černém vesmíru“. Uvádí klíčové myšlenky jeho ne-standardní filozofie, vztahuje je ke kritice marxismu (pojem poslední instance) a soudobým podobám negativní teologie. Temnota je takto pojata v politickém i náboženském rozměru. Autor představuje Laruellovo pojetí imanence v soteriologické perspektivě, jako předpoklad radikální transformace lidství ve vztahu k reálnu. Tato interpretace je aplikována na pozici umělce v pozdně moderní situaci a předkládá hrubý Read More
22 dubna, 2022
Zaujala mne jedna část propagačního rozhovoru s režisérem Ivanem Burajem, který má na svých internetových stránkách ústecké Činoherní studio: Otázka: Vzhledem k tomu, co se právě děje na Ukrajině, mi hodně lidí říkalo, že má problém dělat dál divadlo a cítí se provinile, že se nevěnují přímé pomoci. Jak tohle vidíš ty? Odpověď: Z několika mála svých dobrovolnických zkušeností jsem si odnesl poznání, že existují dva druhy pomáhání. První je takový impulzivní, emočně Read More
20 dubna, 2022
„Sloganizace nemůže být součástí revoluční praxe právě proto, že je součástí praxe nadvlády,“ píše Paulo Freire ve své Pedagogice utiskovaných – resp. uvádí slovo sloganizace vedle reglementace, manipulace a předepisování.[1] Proč jsou tyto praktiky neslučitelné s osvobozením utiskovaných? Protože je zbavují jejich vlastní praxe, tedy možnosti reflektovat jednání a určovat je vlastní slovy, myslet vlastními myšlenkami. Pokud nám leží na srdci svoboda těch, kteří ji doposud neměli, tvrdí Freire, musíme Read More
6 září, 2021
Stále ještě podceňujeme vztah, jenž si mohou lidé vypěstovat k událostem, jež zažili, předmětům svého zájmu nebo k práci. V epoše, která uvolnila individuum ze svazku s pracovním místem a umožnila alespoň pro kosmopolitní část společnosti velmi pružně měnit zaměstnání, je vztah k práci podoben novozákonní události: v náhlém okamžiku uvědomění měšťan opouští dosavadní povolání, aby se vrhnul na řemeslnou nebo zemědělskou dráhu. Jde bezmála o konverzi, což se projevuje Read More
13 června, 2021
Vžijme se do situace, kterou nám předložil Kryštof Zanussi ve Struktuře krystalu. Fyzik Jan pracuje v odlehlé vsi na meteorologické stanici se svojí ženou, obklopen knihami a tichým myšlením. Světácký kariérista Marek za ním přijíždí, aby jej vytáhl z nory zpět do univerzitního života. Důležité jsou chvíle, kdy berou do rukou knihy, kdy hovoří o výzkumu, kdy sobě navzájem skládají účty jako vědci: Marek nedokáže pochopit, proč talentovaný přítel zůstává Read More
29 ledna, 2021
Adornův Žargon autenticity měl velký význam v době, kterou zobrazuje: v poválečném průmyslovém Německu, které se snažilo vyrovnat nezpracované dědictví národního socialismu a plný rozvoj racionální instrumentality průmyslové epochy, která je s korporativistickým duchem fašismu vnitřně spřízněna a vyrůstá z paradoxů liberálního hospodářského myšlení. Všude v západním světě bylo na postupu existencialistické myšlení, a to spíše ve své odlehčené podobě (jejímž výstavním příkladem byl Jean-Paul Sartre). Adorno se zaměřuje na Read More
18 ledna, 2021
Čím více se na uměleckých školách hovoří o smyslu doktorského studia, tím více je zahalen. Ne, že by snad byl dříve zřejmý – ale existence nejvyššího stupně studia se považovala za samozřejmou a v tehdejším systému financování vysokých škol nebyl důvod jeho mechanismy podrobovat nějakému hlubšímu rozvažování. Dnes se situace změnila. Jednak generační obměnou jak u studentů, tak i u části vyučujících (ač se pořád na uměleckých akademiích docentury a Read More
12 listopadu, 2020
Četl jsem recenzi, v níž sociálně orientovaný pisatel odmítnul angažované dílo s tím, že je příliš „populární“ a nedostatečně komplexní a že čeká, kdy už konečně přijde něco intelektuálně náročeného, co „změní paradigma“. Neuvádím konkrétnější informace k tomuto textu, protože mi nejde o osobní při (v níž ani žádný zájem nemám), ale spíše o obecnější poznatek. Jako intelektuálové se snažíme měnit svět, alespoň od té doby, co jsme pochopili v návaznosti na osvícenskou výzvu Read More
5 listopadu, 2020
Problém, nakolik levo-pravé rozdělení politického spektra má smysl, lze nahlédnout i z hlediska toho, jak tato slova fungují ve veřejném diskurzu. Pro tuto analýzu jsem si vybral ustálená slovní spojení (kolokace), která se nacházejí v českém jazykovém korpusu (SYN v. 8) s převahou publicistiky v poslední dekádě, v nichž se spojuje s nějakým dalším slovem adjektivum „levicový“ či „pravicový.“[1] Vycházím přitom z předpokladu, že pokud můžeme nalézt taková slovní spojení, která jsou pro obě adjektiva „typická“ („typičnost“ určuji Read More
