Adornův Žargon autenticity měl velký význam v době, kterou zobrazuje: v poválečném průmyslovém Německu, které se snažilo vyrovnat nezpracované dědictví národního socialismu a plný rozvoj racionální instrumentality průmyslové epochy, která je s korporativistickým duchem fašismu vnitřně spřízněna a vyrůstá z paradoxů liberálního hospodářského myšlení. Všude v západním světě bylo na postupu existencialistické myšlení, a to […]
Čím více se na uměleckých školách hovoří o smyslu doktorského studia, tím více je zahalen. Ne, že by snad byl dříve zřejmý – ale existence nejvyššího stupně studia se považovala za samozřejmou a v tehdejším systému financování vysokých škol nebyl důvod jeho mechanismy podrobovat nějakému hlubšímu rozvažování. Dnes se situace změnila. Jednak generační obměnou jak […]
Četl jsem recenzi, v níž sociálně orientovaný pisatel odmítnul angažované dílo s tím, že je příliš „populární“ a nedostatečně komplexní a že čeká, kdy už konečně přijde něco intelektuálně náročeného, co „změní paradigma“. Neuvádím konkrétnější informace k tomuto textu, protože mi nejde o osobní při (v níž ani žádný zájem nemám), ale spíše o obecnější poznatek. Jako intelektuálové […]
Problém, nakolik levo-pravé rozdělení politického spektra má smysl, lze nahlédnout i z hlediska toho, jak tato slova fungují ve veřejném diskurzu. Pro tuto analýzu jsem si vybral ustálená slovní spojení (kolokace), která se nacházejí v českém jazykovém korpusu (SYN v. 8) s převahou publicistiky v poslední dekádě, v nichž se spojuje s nějakým dalším slovem adjektivum „levicový“ či „pravicový.“[1] Vycházím přitom z předpokladu, […]