• Česká televize: Artzóna / etika v dokumentárním filmu

    Tematické vydání Artzóny se 16. 5. věnovalo fenoménu „etika v dokumentárním filmu“. Záznam diskuze Jany Počtové a Jana Gogoly ml. je doplněn názory např. Martina Marečka, Terezy Reichové i mým slovem k obecným problémům etiky dokumentu a roli festivalů. Zhlédnout lze zde. https://www.ceskatelevize.cz/porady/12072033166-artzona/323294340010007/

  • Teorie / Nová kniha – Radikální dramaturgie

    „Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto sociálně transformačního programu usilujícího…

  • ESEJ / Českému aktivismu chybí tvůrčí radost

    Meditace nad knihou Arnošta Nováka Tmavozelený svět v časopise Moderní divadlo, která se dotýká i „nerůstového“ prohlášení části českých nezávislých divadelníků. K dispozici v PDF na webu Městských divadel pražských v čísle 1., V. sezona, s. 30. Zdroj: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/mediateka/casopis/

  • Blog / Imunitní deník #26

    Největší lidské bolesti – nemoc, hlad, vyhnanství, nechtěná samota. Základní lidské potřeby – čistý vzduch a prostředí, jídlo, střecha na hlavou a sdílení s druhými. Lidská důstojnost povstává z toho, že dokážeme s důvěrou hledět nejen na nejbližší dny, ale i týdny a roky, a vědět, že budeme moci žít, pracovat, milovat. Vlastně toho není…

  • Teorie / Radikální povstání bude temné a imanentní. Anebo nebude vůbec

    Esej představuje komentář k překladu textu Françoise Laruella „O černém vesmíru“. Uvádí klíčové myšlenky jeho ne-standardní filozofie, vztahuje je ke kritice marxismu (pojem poslední instance) a soudobým podobám negativní teologie. Temnota je takto pojata v politickém i náboženském rozměru. Autor představuje Laruellovo pojetí imanence v soteriologické perspektivě, jako předpoklad radikální transformace lidství ve vztahu k…

  • Blog / Imunitní deník #23

    Zaujala mne jedna část propagačního rozhovoru s režisérem Ivanem Burajem, který má na svých internetových stránkách ústecké Činoherní studio: Otázka: Vzhledem k tomu, co se právě děje na Ukrajině, mi hodně lidí říkalo, že má problém dělat dál divadlo a cítí se provinile, že se nevěnují přímé pomoci. Jak tohle vidíš ty? Odpověď: Z několika mála svých dobrovolnických…

  • Blog / Imunitní deník #22

    „Sloganizace nemůže být součástí revoluční praxe právě proto, že je součástí praxe nadvlády,“ píše Paulo Freire ve své Pedagogice utiskovaných – resp. uvádí slovo sloganizace vedle reglementace, manipulace a předepisování.[1] Proč jsou tyto praktiky neslučitelné s osvobozením utiskovaných? Protože je zbavují jejich vlastní praxe, tedy možnosti reflektovat jednání a určovat je vlastní slovy, myslet vlastními…

  • Blog / Imunitní deník #16

    Stále ještě podceňujeme vztah, jenž si mohou lidé vypěstovat k událostem, jež zažili, předmětům svého zájmu nebo k práci. V epoše, která uvolnila individuum ze svazku s pracovním místem a umožnila alespoň pro kosmopolitní část společnosti velmi pružně měnit zaměstnání, je vztah k práci podoben novozákonní události: v náhlém okamžiku uvědomění měšťan opouští dosavadní povolání,…

  • Blog / Duchovní anarchismus malého filozofického exilu

    Vžijme se do situace, kterou nám předložil Kryštof Zanussi ve Struktuře krystalu. Fyzik Jan pracuje v odlehlé vsi na meteorologické stanici se svojí ženou, obklopen knihami a tichým myšlením. Světácký kariérista Marek za ním přijíždí, aby jej vytáhl z nory zpět do univerzitního života. Důležité jsou chvíle, kdy berou do rukou knihy, kdy hovoří o…

  • Blog / Žargon a radikalita

    Adornův Žargon autenticity měl velký význam v době, kterou zobrazuje: v poválečném průmyslovém Německu, které se snažilo vyrovnat nezpracované dědictví národního socialismu a plný rozvoj racionální instrumentality průmyslové epochy, která je s korporativistickým duchem fašismu vnitřně spřízněna a vyrůstá z paradoxů liberálního hospodářského myšlení. Všude v západním světě bylo na postupu existencialistické myšlení, a to…